„Halááláááhalááááá…ááá…“ Co to je za zvuk? Vůbec nechápu, nerozumím… a kde to vůbec jsem? Jakmile se ale trochu rozkoukám, vzpomenu si. Je to můj hotelový pokoj a ten divný, krákoravý zvuk…no tak za to bych měl snad dostat tučnou slevu. Jsou tři ráno a já se nacházím v blízkém sousedství mešity 'Şehzade Camii' v Istanbulu. Jsem tu na další rutinní služební cestě. Ted už však neusnu. Proto se rozhodnu popřemýšlet o své nudě v baru. Při oblékání nespěchám, protože vím, že kalhoty nezapnu, dokud mě neopustí ranní erekce. Je mi to vždy až líto, že jí nemůže využít nějaká chtivá kurvička.
V hotelovém baru je mrtvo. Barman pečlivě trénuje na soutěž o nejvyleštěnější skleničku. Během popíjení se zaměstnávám poslechem cinkání, které vydává led narážející na stěnu. V tu chvíli se ozve ještě nějaké jiné cinknutí, které je o něco vyšší a opakuje se. Zvedám oči, ale hned je zase zastavím. Nemůžu si neprohlédnout do hněda zbarvené a měkce ploché bříško, které se odhaluje a stoupá z průsvitné sukně. Musím se však hned s tím ohromujícím výhledem rozloučit a spěchám výše, abych se seznámil s obličejem., který tohle nezapomenutelné dílo korunuje. Nemůžu se ani na chvilku zdržet u lesklé podprsenky a už navazuji oční kontakt.
Jestli jste to do teď nepoznali, do baru právě vstoupila jedna z místních břišních tanečnic, které ve večerních hodinách vystupují pro pobavení hostů. Tato má však evidentně stejný problém jako já – osamění. Když si všimne mého zaujetí, zamíří mým směrem a já si vzpomenu na zlaté pravidlo tří vteřin. Podle jedné teorie musíte člověka, kterého chcete zaujmout, oslovit do tří vteřin od očního kontaktu. Zabráníte tak vzniku nervozity.
(Anglicky) „Hledáte někoho? Mohu vám nějak pomoci?“
„Vlastně ano. Hledám někoho, kdo hledá mě.“
Zasmějeme se tomu a už se začíná rozvíjet dialog kolem běžných témat. Mě zajímají turecké tradice, ale její první reakce mě zaskočí. „Turecké lázně“. Tady v hotelu jedny jsou, možná bude ještě otevřeno. „Doprovodíš mě?“ Vyprázdní skleničku a kývne. Wellness centrum je až v nejvyšším patře. Vstoupíme do prázdné místnosti, kde se rozléhá bublání a šplouchání vody. Beze slova mi pokyne směrem k převlékárně, kde sama také zmizí. Rychle ze sebe strhám oblečení a s ručníkem kolem pasu ji čekám přede dveřmi parní komory. Ona – taktéž jen v ručníku, který jí končí těsně pod zadečkem. Otevře, a když překračuje vysoký práh, zasvítí na mě ještě větší část zaoblené prdelky a snad i….
Na sucho polknu a jdu za ní. Dýchne na mě horká pára, a proto se usadím na kamennou lavici. Ona si pohodlně lehá vedle mne, hlavu samozřejmě opírá o mé stehno. Chvíli si ještě povídáme, ale nakonec nás přemůže příjemné teplo a jen mlčíme. Všimnu si, že se jí začíná rozbalovat ručník a díky všudy přítomné vlhkosti klouže čím dál níže….
Nepřipadá mi, že to by to nějak zvlášť řešila. Najednou se jedna strana látky zcela uvolní a zbytek zvládne gravitace. Pohled na její odhalené ňadro mě ještě více zahřeje. Jí to evidentně nedělá žádnou starost, protože její ruka nejenže ručník nevrací na původní místo, ale dokonce začíná hladit bradavku a roztírá malé kapičky vody po celé kozičce… Pak klouže dolů, až mi prsty zmizí z dohledu, protože se ohnou tam, kde se trup setkává s nohou…
V tu chvíli zkusím své štěstí znovu. Svou bližší rukou vezmu druhý cíp ručníku a také jej dám stranou, aby mi už nic nebránilo ve výhledu na celé nahé tělo této tajemné královny tisíce a jedné noci. Prohne se v kříži a otevře svá stehna. Upustím ručník a položím jí dlaň na bok. Z úst jí vyjde tichý sten, protože se hladce přesunu k ňadrům a pomáhám jí s roztíráním vlhkosti. Začne si intenzivně masírovat kundičku, až mi to postaví ptáka.
Chci jí to dát najevo a tak se otřu o vlasy. Už se to nedá vydržet. Ani horko ani chtíč. Musíme se zchladit. Zvednu ji do náruče a vynesu ven. Celé patro tureckých lázní má místo zdí velká čirá skla s výhledem na stále ještě temné město. Přitisknu ke studenému sklu. Sevřu její prdelku a zakousnu se jí do krku. Žmoulám ji ucho jako bych ho chtěl sníst. Dá nohy od sebe a dá mi tak najevo, co se jí honí hlavou. Zasunu a svým přírazem jí zase otřu kozy o studené sklo. Bradavky jí trčí jako hroty a obtiskují svou stopu. Nahoru a dolů, stejně jako já jezdím ptákem v její kundičce. „Harder, harder“ pobízí mě a vychází mi naproti. Stisknu jí krk a česky zařvu: Dělej, ty čubko turecká, vymrdám tě jako nikdo. To, že mi nerozumí, nevadí, určitě ví, co myslím.
Dojde mi, že šukáme nad celým Istanbulem a celé město se na nás dívá. V hotelu naproti třeba taky někdo vstává, a jestli se podívá z okna, tak se mu určitě rovněž postaví. Nebo zvlhne. Hned jí o svém nápadu řeknu. Jí to ještě více vzruší. Otočí se, klekne si a začne mě kouřit. Mám dokonalý výhled nejen na ni ale i na vycházející slunce. Připadám si jako pán světa. Popadnu její vlasy a už to není tak, že by mi poskytovala rozkoš ústy, ale já ji přímo mrdám hluboko do pusy až začíná kašlat. Nechám ji nadechnout a znovu. A pěkně až po koule. Drží se mě za zadek a zarývá mi tam nehty. Tou bolestí mě nutí ještě více a rychleji přirážet až mi cuká v koulích. To nemůže dlouho trvat. Raději ho vyndám a než bude konec, chci ji ještě ochutnat. Přesuneme se do vířivky já do vody, ona na okraj, kde mi mezi svýma nohama odkryje svou studánku. Lížu jí nejdříve všude kolem, na stehnech i těsně nad – po bříšku.
Šíleně se kroutí a snaží se mi nabídnout tu největší pochoutku. Vsaju tedy do pusy to místo, kde je nejcitlivější. Najdu ho jazykem a podle intenzity sténání hledám způsob, jak jí udělat dobře. Hlavou se mi honí nejrůznější varianty. Mám jí jezdit přímo přes poštěváček anebo kroužit kolem? A co to udělá, když ještě přidám postupně dva prsty dovnitř a budu jí tlačit na horní stranu? A bude se jí libit, když budu těmi prsty jezdit dovnitř a ven? Hmm, … tak tyhle starosti jsou ideální. A protože odpověď na všechny otázky byla ano…polechtal jsem ji i na … ehm … dolní růžičce … Dál jsem se už nedostal, protože vybuchla v orgasmu. „Achhh“ A ústa mi zalila její aromatická šťávička. Tedy…takhle mokrý orgasmus jsem ještě nezažil. Byla v tom pravá vášeň.
Ted jsem ovšem na řadě já. Vklouze za mnou do vody – nechápu proč to nezasyčí, musí být šíleně rozpálená. Nastaví mi kozy a vyplázne jazyk. Tohle by nevydržel ani mnich. Stačí párkrát pohonit a už to jde. Stoupnu si a postříkám ji od hlavy vše – směrem dolů. Semeno po ní teče a mísí se s pěnou z vířivky. Ona mi v puse laská vadnoucí péro a něco šeptá turecky: „Teşekkür ederim!“… (Překlad si najděte )
2024 ©