Vyrazil jsem konečně na obstarání nějakých těch drobností, co neurazí a potěší. Větší dárky jsou dávno tam kde mají být.. Bez jakýchkoliv plánů, jen si užít den ve městě a nezbláznit se z těch lidí. Užít si den, ale za všech okolností razím heslo stay cool.Jak se většina chlapů bojí kupovat svým dámám cokoliv co muži běžně nekupují, ať už se jedná o oblečení, parfémy nebo doplňky, já si to užívám.
Jako první jsem zašel do značkového butiku, který párkrát za rok rád navštívím. Již cestou jsem si připadl zvláštně. Desítky dívek a žen zpozorněly, když jsem procházel kolem nich. Já vím, že nejsem k zahození, ale toto? Začal jsem se kontrolovat, zda nemám něco obráceně, nějaký vtipný defekt a tak podobně, ale nic. Byl jsem rád za tolik příležitostí rozdat desítky úsměvů do tolika nádherných očí.
Konečně jsem dorazil do obchodu. "Dobrý den!"
"Ale dobrý den, pane, opět po čase byste něco rád?" usmála se na mě příjemná slečna.
"To víte, rád něco vyberu a udělám radost."
"A vy se nestydíte?"
"Však proč, přeci to dělám pro radost mou i jeji"
"Ale ja vim, to víte, ten můj mi dá jen poukázku a ať jdu"
"Co se dá dělat, lepší než aby vám pořídil něco nevkusného"
"Slečno, líbí se mi tyto šaty."
"Hmm, dobrý výběr." "A že to neříkáte jen tak?"
"Vůbec ne, to kdyby mi vybral ten můj, tak jsem blahem bez sebe"
"Jako bych to vybral za něj" a usmál jsem se na ni.
"A co kdybyste šel někdy s ním?" "To by asi nebylo nejlepší navrhovat příteli..hele, mám známého, ten zvládne výběr líp než ty.."
"Asi máte pravdu...tak berete?" "Ano, platim kartou..třeba se ještě vrátím.." "Budu tu na vás čekat"
Mrknul jsem na ni jedním okem a následoval na další štaci. V parfumerii se i mnozí ostřílení muži rychle ztrácejí pokud nejsou od fochu, nebo nemají jinou orientaci. Samozřejmě, vyjímky existují. Naštěstí jsem si všiml pár bezvýznamných náznaků a šel jsem téměř najisto. Když jsem se probíral několika vytipovanými vůněmi, omylem o mě zavadila další dáma. V první chvíli se jí na čele objevila rýha mezi obočím, usmál jsem se a rychle omluvil. "Dobrá, nic se nestalo"
"To jsem rád" "vy víte, co máte vybírat, pane?"
"Samozřejmě" "Víteže jste unikát?" "Každý jsme unikát, madam"
"Ano, alee...víte, pracuji pro jeden časopis, ráda bych to s vámi probrala, ženské v redakci se pominou, že jim přivedu někoho jako vás. Mysleli jsme že muži pod čtyřicet vašeho typu již nejsou"
"Doufám, že se nemýlíte, špatně mě znáte!"
Nicméně nákupy skončily po půl hodince a rázná dáma si mě vedla po levém boku. Přešli jsme ulici a vyjeli do třetího patra, kde sídlila redakce jednoho magazínu.Přítomné byly tři dámy a když jim začala líčit situaci slovy... "Holky, hádejte, kde jsem ulovila tohoto šikovného mladého pána? V parfumérii"
"Prosím, neberte mě jako vyhynulý druh"
Chvíli jsme si povídali nad konvicí čaje, o světě, o názorech, o dámském světě z pohledu muže, snažil jsem se být upřímný, ale přeci jen jsem nepustil na světlo úplně vše.
"Jste gay? pronesla evidentně šéfredaktorka"
"Neni, víš kolik bab na něj koukalo?"
"Se nediv, hned bych si dala říct" "Hejno estrogenů ucítilo oběť a pokoušelo se probudit pud oplodnitele.
Seděl jsem uprostřed gauče a první si přisedla šéfredaktorka, smyslná blondýnka s vlasy na mikádo, z druhé strany přišla druhá dáma a ta má lovkyně seděla naproti v křesle. Teprve potom jsem si všiml, že čtvrtá dáma si vzala diktafon a odkráčela s ním k počítači. "Nenechte se rušit dámy" a začala pracovat na novém trháku.
V dokonalé péči dvou "kudlanek", co mě pomalu stahovaly z kůže jsem se cítil opravdu nádherně. Myslel jsem na závazky, leč nedalo se...
Bylo to velmi příjemné. Šéfredaktorka už mířila rukou do mých rozepnutých kalhot. Mnula ho, ja ji škrabkal po zádech až blahem skoro kňučela. Lovkyně si rukou dávala záležet sama se sebou a třetí se starala o to, abych byl bez nepotřebných věcí já i kolegyně okolo.Opřel jsem si hlavu o kraj koženého gauče a už můj opečovávaný klacek mizel v puse šéfredaktorky.
"Dámy, nerad Vás zklamu, ale je člověk, kvůli kterému by mě to mrzelo víc než těšilo"
"To si děláš prdel, ne?"
"Toto je sen každého muže, ale já nejsem obyčejný muž, kdybyste viděly, proč to dělám, samy uznáte."
"Víte pane, že je tu dost svědkyň, abychom to rozmázly"
"Ale no ták, nekažte reputaci magazínu ani nikomu z nás"
"No tak dobře, ale chceme vidět tu Vaši a mít možnost ji kontaktovat"
"Těším se, určitě se dohodnem" zatímco jsem se doupravoval, přišla ke mně ta lovkyně. "Kdybych neviděla co vidím, řekla bych, že jste magor, ale když vás vidím, musí být ta Vaše bohyně, když se vzdáváte toho, co tu vidíte..." " To je "
http://lucie.quicksnake.cz/Muzi-v-akci
2024 ©