Nepoznávám sám sebe IX

Napsal Sexy.Lucca.quicksnake.cz (») 2. 6. 2013 v kategorii Muži v akci, přečteno: 1862×



Tak jsem tu zase s pokračováním.

Dal jsem si trošku na čas a za to se všem omlouvám, tedy aspoň těm, kteří tento příběh čtou.
Na recepci malého rodinného penzionu nás uvítali skleničkou sektu, docela hezká tradice, nemyslíte?

Po formalitách nás zavedli ke dveřím našeho apartmá.

Byli jsme překvapeni, tohle jsme opravdu nečekali. Všechno vkusně zařízeno a ta skvělá postel v ložnici přímo lákala jí ihned vyzkoušet.

Oba jsme byli trošku unaveni a tak jsme spoléhali na to, že nás probere sprcha. Nemuseli jsme se ani domlouvat, jako jedno tělo jsme byli v několika minutkách v koupelně a pod proudem vody.

Naše těla se o sebe párkrát otřela a nedalo se ubránit reakci, která musela následovat. Objal jsem Jitku, přitisknul k sobě a ochutnal její rty.

Vůbec se nebránila, naopak. Byli jsme si tak blízko, že to blíž už ani nejde. Moje ruce byly najednou všude. Nedalo se zabránit tomu, co muselo přijít.

Jitka mě objala kolem krku, já ji chytil pod zadečkem, nadzvednul, lehce opřel o stěnu sprchy a zajel do její lasturky.

Naše rty se celou dobu nemohly nabažit a líbání nebralo konce. Pod proudem příjemné vlažné vody jsme se milovali až do samotného konce.

Jako by to bylo naprosto normální, dosáhli jsme vrcholu společně. 
Oba uspokojeni a jako dva milenci jsme vyrazili na večeři, měli jsme ještě dost času do plánované schůzky s našim kamarádem.

U skleničky červeného vína jsme čekali na jídlo a při zamilovaných pohledech si povídali o dalších plánech, které byly před námi na našem výletě.

Téměř beze slova jsme si pochutnali na skvělé večeři a byl čas vyrazit.

Doptali jsme se na cestu k malé zámecké vinárně, kde jsme se měli sejít s Pavlem.

Už tam na nás čekal a bylo vidět, že tam není poprvé. Sedli jsme si do malého boxu a rozpoutala se lavina slov.

Viděli jsme se poprvé v životě a přesto jsme si byli blízcí jako by jsme se znali spoustu let. V jednu chvíli jsme se smáli jako smyslu zbavení, ale to k takovým setkáním patří.

Nevnímali jsme čas a pořádně se odvázali. Vinárnu jsme samozřejmě opouštěli jako poslední a protože jsme se chtěli ještě dál bavit, nechali jsme na Pavlovi, kam nás zavede.

Nevybral špatně.

Malý bar nám poskytnul azyl a zábava pokračovala. Asi se teď budete hodně divit, když prozradím, že Pavlovi je kolem šedesáti, ale elán má jako málokterý dvacetiletý kluk.

Byly čtyři hodiny ráno když už na Jitce byly vidět známky únavy. Rozloučili jsme se s příjemnou obsluhou baru a vyrazili do tmy na cestu k postýlkám.

Kousek od náměstíčka jsme se rozloučili i s Pavlem a zavěšeni do sebe pokračovali k penzionu. 
Dnes už si těžko vzpomenu, jak dlouho nám tahle procházka trvala. Oba jsme byli tak trošku unaveni a ztratili i pojem o čase.

V pohodlí pokoje jsme si dopřáli klid a pohodlíčko. Chvilku jsme jen tak seděli vedle sebe na gauči a s Jitkou v náručí mlčky odpočívali.

Najednou se Jitka zvedla a zamířila do koupelny. Ve dveřích se zastavila, podívala se na mě a její výraz obličeje mluvil za vše.

Nedalo se odolat. Jako loutka jsem se vydal za ní. Naše šaty zůstaly mezi dveřmi a spolu jsme zalezli do sprchy. Tentokrát jsme to vzali fofrem.

Rychlá hygiena a bez zdržování rovnou do ložnice. Konečně jsme mohli otestovat tu nádhernou postel. Vklouzli jsme pod peřinu, přitiskli se k sobě a vychutnávali si v klidu přítomnost jeden druhého.

Cítil jsem každé Jitčino nadechnutí a i přes přítomnost alkoholu v krvi, moje smysly nezůstaly otupělé. Jitka to rychle zaregistrovala a než jsem stihnul cokoliv namítnout, jako štírek se zvrtla a vzala si mě do pusy. Hladil jsem jí přitom, kam jsem jen dosáhnul a vychutnával si tu slast.

Bez varování najednou vyskočila a osedlala si mě jako koníčka. Teď jsem jí měl před sebou v celé její kráse. Dlouhé rozpuštěné vlasy jí splývaly přes ramena, půvabná ňadra se trčily a pohybovaly v rytmu jejích pohybů.

Co jiného si chlap může přát?

Veškerá únava šla stranou a my si užívali každou chviličku. Sám jsem se divil, kde se to ve mně bere. Vystřídali jsme několik poloh, než jsme oba uspokojení a unavení padli vedle sebe a usnuli v objetí.

Jen si pamatuju, že za oknem už svítilo slunce, když jsme usínali.
Náš výlet měl před sebou ještě další pokračování, a pokud si počkáte, dovíte se, jak probíhal.

Zase přidám další díl a určitě to nebude trvat tak dlouho jako teď.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Jagg.cz Vybrali.sme.sk Del.icio.us

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel devět a deset