Žádné dlouhé úvody a rovnou se vrhneme k věci.
Tu noc se náš vztah přehoupnul do jiné dimenze, ale nikomu z nás to vůbec nevadilo, spíš naopak.
Krásně unaveni jsme pozdě v noci usnuli. Jitka spala schoulená v mém náručí a spokojeně oddychovala. Oba jsme spali tak tvrdě a tak nebylo ani divu, že jsme ráno zaspali snídani v hotelové restauraci.
Navíc když jsem ráno otevřel oči, Jitka už byla vzhůru.
Najednou vyskočila z postele a běžela k váze, ve které byla veliká kytice růží.
Sedla si k ní a mi v ten moment připadala jako víla.
„Takový pugét jsem nikdy ještě nedostala“ řekla a přivoněla si k růžím. Ten pohled mám stále před očima. Nešlo zůstat v klidu, vylezl jsem z postele a pomalu šel k ní.
Sklonil jsem k ní, políbil jí na čelo a pohladil její nádherné vlasy.
To už jsem měl její ruce kolem krku a naše rty se k sobě přisály. Naše nahá těla se k sobě přitiskla a hormony opět začaly pracovat.
Vzal jsem Jitku do náruče a odnesl si jí zpět do postele.
Stejně jako v noci jsem zkoumal každý kousek jejího těla, které jsem zasypal spoustou polibků.
Od jejích rtů, přes štíhlý krk, pevná ňadra, bříško až k mušličce.
Její ruce držely mojí hlavu a přitiskla mě mezi svá stehna. Nebránil jsem se tomu a pohrál si jazykem s tím malým hráškem.
Jitčino tělo reagovalo na každý dotyk a chvílemi i polohlasně vzlykala.
To už jsem se pomalu zase zvedal k těm sladkým rtům a zároveň jsem svojí maličkost vsunul do vlhké štěrbinky.
Toho Jitka využila, chytla mě za zadek a přitáhla mě co nejblíž. Zalej jsem do ní až po varlata. Kdo kdysi řekl, že není nic krásnějšího než sex po ránu, měl naprostou pravdu.
A když se navíc povede udělat se společně v jednu chvíli, je to dokonalé.
Lehce unavení ranním milováním, jsme chvíli jen tak leželi v posteli vedle sebe a probírali, co budeme ten den vlastně dělat.
Prvotní program byl jasný.
Po ranní hygieně bylo třeba doplnit energii, nejlépe nějakou snídaní. V hotelu jsme už měli smůlu a tak jsme vyrazili do města najít nějaké občerstvení.
Sláva velkým nákupním centrum! V jednom takovém jsme malý krámek, kde se dalo posnídat. Mlčky jsme snědli snídani a jen na sebe zamilovaně pokukovali.
Až u popíjení teplého čaje jsme se to nevydrželi, natáhnul jsem se přes stůl a musel jsem Jitku políbit. Potřeboval jsem jí cítit a tak jsem jí aspoň držel za ruku.
Dopili jsme a zavěšení do sebe jsme vyrazili procházkovým krokem zpátky k hotelu.
Cestou jsme si pořídili pár fotek, abychom měli něco na památku. Na náměstí jsme prolezli pár krámků a koupili nějaké drobnosti, které nám padly do oka. Na chvíli jsme si sedli na lavičku u kašny a jen tak koukali na ten mumraj lidiček, kteří pobíhali okolo.
Čas ale nešlo zastavit a museli zpátky do hotelu, sbalit se a pokračovat v našem výletu o několik kilometrů dál, kde nás čekal další známý z internetu.
Nabalili jsme tašky do kufru, sedli do auta a vyrazili na cestu.
V plánu ještě byl oběd po cestě v náhodném motorestu a tak jsme oba zkoumali, kde na nějaký narazíme. V jedné vesničce nám padla do oka hospůdka, která na první pohled vypadala jako stará formanská hospoda. Zaparkovali jsme a šli zjistit, zda se v té hospůdce i vaří.
Oba jsme měli hlad jako vlci a tak jsme byli rádi, že nás číšník hned usadil ke stolu a podal nám jídelní lístek. Objednali jsme si pití a pustili se do vybírání jídla.
V klidu malé hospůdky jsme se naobědvali a příjemně poseděli víc než hodinku. Byl ale nejvyšší čas vyrazit, abychom se mohli v klidu ubytovat a připravit se na večer. Měli jsme totiž v plánu s Pavlem někam zajít posedět a pobavit se.
Trošku jsem teda na to šlápnul a fičeli jsme k dalšímu cíli našeho výletu. Ani jsem nepostřehnul, kdy Jitka usnula. Po očku jsem sledoval, jak spokojeně spí.
Probudila se až na parkovišti u penzionu, kde jsme měli být ubytovaní. Hned se ke mně naklonila a políbila mě na tvář.
Jak náš výlet pokračoval, se dovíte příště.
Další díl se už chystá a bude brzo pro vás k dispozici. Zatím tedy musíte vydržet.
2024 ©