Začínám se hrozit, když za nadpis píšu číslo pokračování.
Jenže se to nedá všechno sepsat do jednoho dílu. Nemohl a ani nechtěl jsem se bránit tomu, co se mnou Jitka dělala.
Její jazyk si našel cestičku do mé pusy a polibky nabíraly na vášnivost. Jednou rukou jsem ji zajel do vlasů a držel její hlavu co nejblíž té mé.
Druhou rukou jsem pracně uvolnil uzel, který držel ručník na jejím těle. Ten se pomalu svezl k zemi a Jitka najednou seděla nahá na mém klíně.
To nemohlo zůstat bez odezvy a mi začaly být těsné kalhoty. Mazlil jsem se s jejím tělem a opět se snažil zapsat si do paměti každý kousek té krásy, kterou přede mnou odhalila.
Příroda je opravdu mocný čaroděj, když dokáže stvořit něco tak krásného, jako je ženské tělo. Ani Jitčiny ruce nezahálely a uvolňovaly mojí maličkost z těsných kalhot.
Chvilku si s ním hrála svojí drobnou ručičkou a pak najednou se nadzvedla a sama si ho nasměrovala do vlhké mušličky. Pomalu si ho celý zasunula do sebe. Když znova dosedla na moje stehna, jako by zkameněla.
Vůbec se nepohnula a jen její rty se opět přilepily na moje. Cítil jsem, jak to v ní pulzuje a měl jsem chuť převzít iniciativu. Jitka mě však zastavila.
Prý to mám nechat na ní. Nemusela mě dlouho přemlouvat. Každý chlap přece touží po tom, aby si ho ženská takhle osedlala a ukázala, co umí. Po chvilce klidu se rukama zapřela o moje ramena, zakroužila párkrát zadečkem a začala poskakovat.
Žádná divočina, ale pěkně pomalu si vychutnávala každý pohyb. Jen jsem sledoval, jak se její ňadra pohupují v rytmu jejích pohybů. Objímal jsem jí kolem pasu a přidržoval jí, aby nespadla. Popravdě to nebylo potřeba.
Měla všechno pod kontrolou. Proto mi ruce sjely níž a držel jsem v dlaních pevné půlky jejího zadečku. Trošku jsem se snažil jí ulehčit, ale bylo to zbytečné. Chvíli jsem žasnul, jak to měla skvěle nacvičené. Divné myšlenky jsem rychle zahnal a soustředil se na to, co se dělo.
Chtělo to totiž taky trochu sebekontroly, abych tuhle krásnou chvilku neukončil předčasně. Jedním okem jsem sledoval, co to dělá s Jitkou a podle zrychlujícího dechu mi bylo jasné, že není daleko od brány rozkoše.
A tomu nasvědčovalo i tempo jakým dosedala na moje mužství. Zase ve mně trošku narostl pocit nejistoty, věděl jsem, že ani já nemám daleko od výbuchu vášně.
Než jsem stihnul cokoliv podniknout, Jitka hlasitě vykřikla, prudce dosedla, přitulila se ke mně a jen drobným vlněním si se mnou pohrávala a to stačilo.
Vypustil jsem svou dávku do její jeskyňky. Jako by to bylo naprosto normální, políbila mě, hlavu položila na moje rameno a zhluboka oddechovala. Pořád jsem jí držel za zadeček a vychutnával si ten okamžik uspokojení.
Najednou se Jitka zvedla, koukla na hodinky a jen pohledem naznačila, že máme co dělat, abychom se co nejdřív vypravili na setkání s kamarádkou Ivou a jejím přítelem.
To byl teda fofr. Rychle jsme se vystřídali v koupelně a přichystali se k odchodu. V recepci jsem stihnul objednat TAXI a tak jsme nemuseli před hotýlkem dlouho čekat, nasedli jsme do auta a vyrazili do města. Seděli jsme vzadu co nejtěsněji u sebe, jak to jen šlo.
Cítili jsme potřebu být si co nejblíž. V klidu auta mi najednou Jitka zašeptala do ucha:
„ Chci mít s tebou dítě.“
A mi v tu chvíli došlo, že náš vztah nabral trošku jiný směr, než jsme si před pár měsíci chtěli připustit. Podíval jsem se jí do očí, pohladil jí po vlasech a do ouška jí odpověděl:
„Děkuji, jsi můj nejdražší poklad.“ Myslím, že víc slov v tu chvíli nebylo potřeba. Políbili jsme se a už jen mlčky přituleni k sobě sledovali ubíhající cestu.
Najednou auto zastavilo a řidič se k nám otočil a jen houknul částku. Rychle jsem zaplatil, vystoupili jsme a vydali se směrem k baru, kde jsme se s našimi přáteli měli setkat.
Znali jsme Ivu jen z fotek, ale i tak jsem jí neomylně poznal, když jsem jí zahlédl pár metrů od vchodu do baru. Přivítali jsme se jako staří a dobří známí.
Iva nám představila svého přítele a vyrazili jsme za zábavou. Večer začínal a my měli v plánu se dobře bavit. Vždyť taky proto jsme s Jitkou tenhle výlet podnikali. Příště si přečtete, jak se náš pohodový večer vyvíjel.
2025 ©