Sex nezná hranice...

Věřte mi, že sex nemusí znát hranic ani rozdílů.
Rád jezdím často do hromadnou dopravou, ačkoliv bych to jinak neměl zapotřebí. Cestuje s ní i mnoho našich zaměstnanců a ranní cesta je výborná příležitost k poznání lidí. Jsem docela obyčejný člověk, i když dělám některým lidem šéfa.
Paní Helenu jsem znal již řadu měsíců. Kristova léta měla pár let za sebou, ale to jí nevzalo ani drobek z mladistvého vzhledu. Byla velmi krásná a naopak ještě zrála. Její noblesa otevírala ústa mužům i ženám.
Často jsme se vídali, většinou cestou do práce, ale krom pár zdvořilých vět neproběhlo nic. Asi pokaždé jsem ji prozkoumal pohledem. Zvláště její dlouhé nohy po většinu dní zabalené do tmavé tenké pavučinky. Byla překrásná. Toho jak mě uhranula si však nemohla nevšímat. Ale evidentně to právě byl její cíl. I já byl rád. Její všímavost mi ušetřila desítky slov.
Často se jen usmála jako by pravila..já vím.
Jenže přišel den, kdy jsem obdiv vyjádřený částí mého těla nějak nestihl skrýt. Já raději nic neříkal. otočil jsem se, ona stála opřena o futro dveří, já s pozdravením odcházel..ale ona jen pozvedla nohu, až podpatek cvakl o rám dveří.
To mě zastavilo, pohlédl jsem do jejích poměnkových očí.
'Tak už mi to řekněte, broučku'
'Jako bych to říkal každý den..jste tak nádherná z vnějšku.. Jak báječná budete pod povrchem..'
Rukou mi přejela přes přeplněný rozkrok..chytla za kraj kalhot a přitáhla k sobě.
Začali jsme si vyměňovat polibky vášnivé jako bychom byli mladí. Jednou rukou jsem přidržoval tu dokonalou nohu a druhou ji pevně držel za zády, jako bych ji už nechtěl pustit. Najednou jsme si uvědomili, že se v práci dopouštíme risku jaký nemá obdoby. To nás ještě více povzbudilo, ale záhy jsme přeci jen zachovali rozumnější postoj a nechali toho. Pohladila mě po tváři a pronesla: tak po práci broučku a nic si dnes neplánuj.
Neumíte si představit, jak se ty zbylé hodiny vlekly..
Po práci už na mě čekala, rozzářená jako jarní květ. Upravená a voněla tak, že by ji kdokoliv rád odtáhl stranou a užil si. Rajcovní boty, elegantní sukně s krajkovým lemem odhalující kolena a luxusní kabátek. Jako by říkala, tak dnes pane máte možnost.
Vrátná sice kroutila hlavou, ale to nám bylo jedno. Ani skoro deset let rozdíl nebyl příliš znát. Ona si užívala, že je stále žádoucí a já se těšil na zralé luxusní víno prahnoucí po ochutnávce.
Již cestou mi stál jak kdysi před prvním zážitkem. V průchodu k jejímu domu už jsme to nevydrželi a líbali se jako v sedmnácti. Dveře luxusního bytu jsme málem vyrazili a ona na mě bez otálení vyskočila. Hltala mě a já se s ní na rukou opřel o zeď. Napůl se posadila na blízkou skříňku. Nohy mi dala na ramena a já dostal před obličej to nedražší co jí příroda nadělila. Až teď jsem si všiml, že má vysoké punčochy.
Odhrnul jsem proužek kalhotek a okusil její lůno. Díky tomu se v ní vše ještě víc vzbouřilo. Odrazila se nohou od zdi a já se ani nevím jak dopotácel na postel..s ní posazenou na mých ramenech.
Sjela po mě níž a zbavili jsme se nejnutnějších věcí. Na mě dřepěl anděl s božským tělem.
Hedvábné prádlo mě hladilo po těle. Vysvobodila mi ho z kalhot.
"Ale, to je milé, on pro mě vyronil slzičku."
"To je tím, jak jsi atraktivní"
"Ale podívej, té mojí po tobě úplně sbíhají sliny."
"Jak dlouho už?" "Od prvního dne."
"Tak si to dnes o to víc vynahraďme."
"Já jsem pro"
Zkušeně si pro něj sáhla, nasměrovala a já hladce vklouzl do její přesně tvarované dírky.
Chtěla mě moc, bylo to vidět a s prvním vrcholem dlouho nečekala. Její tělo se nade mnou kroutilo slastí. Nutno říct, že neztratila nic ze své elegance. V tu chvilku jakoby tam byla sama se sebou. Když po chvíli otevřela oči, usmála se na mě.
"Promiň, to bylo za tu několikaměsíční touhu."
"Bylo to nádherné. Teď už docela spolu?"
"Jsme pořád spolu. I v mých nejživějších snech."
Chtěla se položit pode mě. Jenže já ji nechtěl tlačit tíhou mé kostry a tak jsem se položil napůl na bok.
Líbezně se na mě také pootočila a dlouhou nohu mi dala kolem pasu. Naznačila nohou směr mé pánve a já, moc dobře si vědom, jsem učinil po svém.
"Tak jsem nemyslela. No i když..pokračuj, to je dobrý."
Rukou jsem ji prohrábl dlouhé vlasy a ona mi ji vzala a nečekaně olízla můj prostředník.
Pumpoval jsem ho do ní, ona si mě rukama povzbuzovala a přejížděla přes vyrýsované svaly.
Její božské sténání sílilo, až jsem v zajetí stisků její komůrky i já ucítil blížící se lavinu.
"Chci tě do sebe borečku."
A já jí vzápětí naplnil až po okraj za silného cukání, co pohazovalo i s Helenkou.
"No páni!"
"Za chvilku začneme, předehra je za námi."
"Och,to ráda slyším."
Jiní už by byli u konce. Ale teď pojď aspoň chvilku ke mně.
Užili jsme si celé odpoledne a večer. Tato milá věc se mi stala a stát se může kdykoliv i Vám. Není třeba se bát a pokud máte touhu do něčeho podobného jít, nebraňte se a pokud cítíte správný okamžik, nebraňme se krásám života!