Dvě hodiny ráno. Jsem sám ve svém bytě a čekám. Čekám tu už více než tři hodiny. Má zpoždění, což mi připadá jako celá věčnost. Mísí se ve mně vztek, žárlivost, lítost a pochopitelně i touha. Dnes jsem se vrátil z dlouhé služební cesty. Po celý ten čas, který jsem trávil sezením na vleklých poradách nebo procházením po rozlehlých letištních halách či naopak pobytem ve stísněných prostorách dopravního letadla, jsem myslel jenom na ni. Oprava. Na „to“.
Dokonce se mi občas i postavil, a to i v naprosto nevhodnou dobu, např. při sledování grafu na jednání. Křivka vztahu jakýchsi dvou nesmyslných čísel mi připomněla její prdelku. V tu chvíli jsem už nedokázal kontrolovat tok svých myšlenek a okamžitě mi můj zvrhlý mozek zobrazil scénu z toho večera, kdy jsme se loučili před mým odjezdem. „Hmm…! Držím ji za prdelku, dívám se shora na její tvar a přirážím a přirážím…“ Ze slastné představy mě probere kontakt mého tuhého penisu s deskou stolu, jak mu zabránila v cestě vzhůru. „Sakra, musím se ovládat!
Co kdyby teď po mě taky chtěli nějaký komentář?! Musel bych si stoupnout a …“ Docela mě ta představa vyděsí, ale zároveň pobaví. Tak či tak představa byla pryč a já se zase ponořil do monotónního hlasu kolegyně…Teď jsem ale zase doma, ale místo toho, aby se na mě vrhla a přitiskla na mě svoje tělo v objetí, je doma ticho. Přivítá mě papírek na stole. „Šla jsem navštívit bla, bla bla,…vrátím se bla bla bla…“ Tak to je tedy zklamání. Nemám na nic chuť ani energii. Jdu do postele. Avšak krátce po usnutí mě rázně probudí drsný hluk. „Prásk!“ Bouchly dveře. „Bum!“ Další rána jak cosi spadlo na zem. Tereza je doma, ale něco není v pořádku. Normálně takhle neopatrná není, což je pro mě signál, že na ni patrně působí alkohol více, než by chtěla.
Zůstávám v posteli a snažím se pomocí zvuků identifikovat její činnost. Další duté zadunění mi napoví, že šla rovnou do koupelny, což mi potvrdí zasyčení sprchy. „Ach…zase ty moje představy.“ Úplně vidím, jak kapky vody kopírují její nahé křivky a jak si roztírá pěnu po ňadrech, která jí stéká níž a níž… Zachvěje se mi vzrušením, ale je to spíš jen náznak než začátek erekce.
Tereza přichází beze slova do ložnice, lehá si vedle mě a ovane mě svěžím chladem. Je ze sprchy stále nahá. Tiskne se na mě zezadu a objímá mě. Dělám, že jsem se probudil a že jsem její přítomností překvapený. „Vítej zpátky!“ šeptá a okamžitě se mi vpije do úst. Rychlost a samozřejmost, s jakou se věci dějí, mě příjemně šokují. Je lehce opilá a evidentně nemá žádné zábrany. Okamžitě mi sahá dolů a promne mi péro. Moje předchozí únava se ale začíná projevovat a nástup mého ztuhnutí není tak rychlý.
Přehodí nohu přes mé tělo a sedá si na mě. Skloní se a pošeptá mi přímo do ucha: “Chci, abys mi to pořádně udělal, miláčku. Moc jsem se těšila.“ Ta slova mnou projedou jako elektřina a v kombinaci s rejděním jejího jazyka po mém krku mi dole vytvoří opravdu tvrdý kůl. Ona to okamžitě zaregistruje. Došlo jí, co na mě dnes bude platit.
Začíná se o něj zlehka otírat a zase mi pošeptá: „Cítíš jak mám vlhkou píču?“ Její nezvyklá vulgárnost mě maximálně dostává a já se osmělím odpovědět: „Ano, ale jen málo. Dej mi ochutnat.“ Neřekne ani slovo a otočí se. Ve vteřině nasaju vlhké teplo a ve tmě se cosi zaleskne. „Lízej mi ji, prosím!“ zaslechnu, ještě než mi po celém obličeji přejede její klín. Lížu její šťávu a nemůžu se soustředit. Nevím, co mám vnímat dřív. To jak vzdychá, když jí zkoumám prsty a jazykem nebo to, jak mi její ruka honí ptáka. Tohle se nedá vydržet. Narovnám se a shodím ji ze sebe. Zůstává však na břiše, a proto rázným tahem její tělo nastavím na všechny čtyři.
Mám klacek k prasknutí, a tak si hned hledám cestu dovnitř její mokré kundičky. Ani se nemusím moc snažit, už na mě čeká a vychází mi hned naproti. „Ano, ano, lásko, strč ho do mě a šukej…“ Ta slova mě vybičují k vášnivým pohybům. Hmátnu jí na kozy na přitáhnu ji k sobě nahoru. Koušu jí do krku a tahám za bradavky. Ale ona se v okamžiku zase ohne a vyšpulí svou kulatou prdelku. „Pojď, dělej mi to“ Začínám do ní bušit a jen si představuju, jestli také cítí moje rozhoupané koule. A dnes je prostě můj šťastný den.
Ucítím její ruku, jak šmátrá a okamžitě mi je začne tisknout a hladit. Zasténám slastí, ale ona je hlasitější: „Ach, ach, ano…mrdej mě, tak to je ono!!!“ Tohle od ní slyším poprvé a hrozně mě to rajcuje. Cítím její vlhkost a poslouchám její hlasité vzdechy. Ještě více přidávám a jezdím v ní stále rychleji. Vzpomenu si na to, jak se mi postavil na té poradě a musím jí plácnout přes prdelku. „Ty děvko!“, chválím ji a usmívám se. Jenže se mi hned zatemní před očima, protože ji slyším, jak říká: To je krása, pojď, vystříkej se na mě!“ Málem ztratím vědomí a rychle z ní vystoupím.
Otočí se a hladově si ho vezme do pusy, až to mlaskne. Má mě plnou tlamičku a vzdychá a mlaská. Nemůže mluvit a dívá se mi zespoda do očí. Tuším ale, co by mi mohla říct. Za chvíli ho vyndá a namíří si ho na kozy. „Sem lásko, sem se mi udělej. Pocákej mě!“ To už je opravdu konec. Její slova mě dodělají stejně jako její rázné tahy rukou po celé délce mé klády. Škubne to ve mně a už to lítá. Dávky teplé tekutiny dopadají vlevo a vpravo a všechno to po ní teče a v šeru se leskne na jejím nahém těle…
Padám vysílením a nezvládám vnímat okolí. Kdesi v mlze slyším šustění ručníku, jak si Tereza utírá mou lásku. Tomu tedy říkám přivítání…
2024 ©