Petra byla zvláštní holka. Chovala se chladně a nedobytně. To je sice pro chlapa výzva, ale brzy to omrzí. Byla docela bohatá a bydlela ve velké vile za městem. Když jsem k ní minulý týden poprvé přišel, na dveřích cedule POJĎ DÁL A DO SKLEPA.
Fajn, scházím po schodech, tam veliká místnost. Asi deset naplno hořících loučů, tak třicet svíček a ona sedí v kovové židli, nebo spíš trůnu, na sobě latexový catsuit.
Důtkami mi ukáže, kam mám jít a kleknout si na polštář před ní.
"Víš, proč tu jsi?"
Já trochu překvapený, ale říkám, že tuším.
Ukázala na starý stůl, vypadalo to jak stůl od řezníků. Došla ke mě s klapotem kovových podpatků, vzala mě za ruku, pro jistotu plácla přes čumák, až mi na tváři udělala jizvu, kterou mám ještě dnes.
Opřel jsem se o stůl a ona mi šlápla na nohu.
Podpatek se zaryl do mého nártu a já zaskučel.
Jí se rozsvítily oči a roztrhla mi košili, až se rozlétaly knoflíky. Vzala velkou svíčku a polévala mě horkým voskem. Na mučení nejsem, ale tohle mě nějak bavilo.
Ona byla celá rozdělaná. Důtkama mi jezdila kolem rozkroku. Vytáhla ovčí ohon potažený jakýmsi silikonem, odtáhla proužek kalhotek za kterými se objevilo houští z chloupků a vrazila si toho macka dovnitř. Mě zatím vzala do úst a pořád mi jezdila po těle těmi důtkami.
Když jsem se o něco pokusil, přišla další rána. Nezbylo než si to užít.
Brzy dosáhla prvního orgasmu a mokrý nástroj mi strčila do pusy a já z něj musel ochutnávat její šťávu. Třela se o mě, až ten latex vrzal. Přivázala mě za ruce na stůl, vzala louč a nasedla na mého ptáka, který se snad chystal v tom vzrušení prasknout.
Jezdila na mě, latex vrzal a mezi našimi pohledy hořel louč.
Z lustru ze svíček nad námi začal ukapávat horký vosk rovnou na nás.
Pálilo to teď i jí a to jí ještě víc rozpálilo. narážela se na mě a pak zas kroutila, až jsem myslel, že mi ho chce urvat a nechat si ho.Vyvrcholila bouřlivým orgasmem a při něm mě mlátila těmi důtkami. To už jsem to do ní našil i já.
Zhroutila se na mě, jen nehybně ležela a začala mi dávat pudinky, omlouvat se a dokonce začala brečet. Že po něčem takovém toužila, ale teď má pocit viny a tak.
Odvázala mě, já na sobě fleky od vosku, ona úplně hotová, jak psychicky, tak i fyzicky. ˇpatně větraný sklep plný ohně nás
málem udusil. Naházel jsem louče do vody a svíčky zhasil. Vynesl jsem ji, teď už napůl udušenou ven.
Chtěl jsem ji svléct a nějak jí na čerstvém vzduchu dát dohromady. Jak byla holka spocená z toho ohně a horkých kapek vosku, nešlo jí sundat ten obleček.
Normálně se to na ni přilepilo a sem tam i připeklo. Byla trochu mimo, což bylo štěstí. Musel jsem ten obleček potrhat. Pod ním bylo bělounké tělo, plné spálenin. Holka skončila v nemocnici na popáleninovém centru.
Musel jsem prohlásit, že se na ní zvrhl vroucí parafín, když odlévala svíčky...
2024 ©