Uf, to je horko. Posedávám ve stínu u bazénu v rozlehlém hotelovém areálu. Nechápu, jak tady vůbec může někdo vykonávat fyzickou práci. V tomhle vyprahlém koutě světa se dají dělat jen tři věci: jíst, plavat a povalovat se. To povalování se dá v noci rozšířit o sex, když se ovšem trochu ochladí a nehrozí, že toužebně očekávaný výstřik partnerce způsobí popáleniny prvního stupně. Tyhle myšlenky mi proudí hlavou, protože se momentálně děsně nudím, i když tu vůbec nejsem na dovolené jako většina přítomných.
Dopoledne a v pozdním odpoledni se tu totiž starám o zábavu několika dětí, od kterých si jejich rodiče chtějí odpočinout. Není to náročná činnost, mám k dispozici celou řadu pomůcek, hraček a her, kterými své „klienty“ rychle zaměstnám, takže mám spoustu času sledovat i kočky v mini-plavečkách u bazénu a představovat si, co ty centimetry látky zakrývají…
Od představ k činům mám však relativně daleko. Máme tady docela striktní vnitřní předpisy a to i ty nepsané. Pokud by se někdo z nadřízených domákl, že má personál pletky s hosty, měl by sbaleno raz dva. Samozřejmě, že když si nějaká neuspokojená panička nebo nadržená slečinka zamane, že by se chtěla trochu pobavit s některým z našich plavčíků, pochybuji, že jí budou zajímat citace z manuálu. Jenže to se mne netýká. Já se starám o děti, takže mám přístup tak maximálně k maminkám, které mě však přitahují asi tak stejně jako můj multi-bradový šéf. Zbývají tedy ještě dvě možnosti. Mohl bych se po skončení pracovní doby vydat do blízké vesnice a zkusit svá kouzla na místní krasavice, ale to by nejdříve musely umět alespoň trochu anglicky… A nebo za druhé – víra v zázrak.
V mé zvrhlé beznaději, kterou jsem si kompenzoval pravidelný honěním, mi však vysvitla naděje. Dorazila posila v podobě nové instruktory cvičení pro děti. Pevné, vysportované tělíčko každodenně nacpané v přiléhavém kompletu, no nebudu to prodlužovat, seznámení bylo otázkou okamžiku. Od té doby trávíme volné chvilky spolu a konverzace se začíná přiostřovat a je jasné, že směřují k jednomu konci…
Já: „Ty ses zase dneska u bazénu předvedla, měla jsi vidět ty němčoury. Museli si dát na klín noviny, aby nebylo vidět, jak se jim to tvoje natřásání při cvičení zvedá…tlak.“
Ona: „Já jsem je viděla moc dobře. Proč myslíš, že jsem se při protahování natáčela směrem k baru.“
Já: „Tak to máš program na večer jasný, ne? Určitě tě některý z nich pozval na grilovanou klobásu…?“
Ona: „No to určitě. To spíš ty si dnes užiješ s nějakou maminou, až jí uspíš děťátko…“
Já: „Tak na to nemám nervy. Ale třeba ty bys mi po večeři mohla soukromě ukázat nějakou novou sestavičku…“
Tentokrát mám ale docela štěstí. Evidentně je při chuti, takže nic nebrání dohodnutí schůzky. Začínáme v baru a výborně se bavíme. Začínám pozorovat blýskání v jejích očích. Navrhuji přesun. Cesta vede přes dlouhou pláž, kde je velká šance, že touto dobou nebude okounět moc lidí.Motáme se po měkkém písku, což mi dává hodně příležitostí, během „gentlemanského“ podpírání a přidržování, začít trochu důvěrněji prozkoumávat její křivky, zejména pak pevný zadeček. Najednou do nás narazí mocný poryv větru. Tohle bych neustál ani topol. Oba padáme do písku. Musím uznat, její pád, musel být mnohem tvrdší. Já jsem totiž skončil přímo na ní – tzn., spadl jsem do měkkého. Tato pozice nám však velmi vyhovuje. Chvilku se na sebe díváme a ve vteřině se začneme líbat. Naše rty se do sebe vášnivě vpijí a jazyky se zapletou jako vánočka.
Chci si napravit reputaci jako gentleman a nenechám ji ležet v písku. Otočím se na záda a ji na sebe posadím. Jedu rukou po zádech a pomalu ji nechám vklouznout pod její šortky. Hmm, … tanga, … ideální! Zmáčknu její prdelku a druhou rukou ji k sobě ještě více přitisknu, aby cítila, že se mi moc líbí.Ta mrška to ale určitě ví, taky aby ne, když se celou dobu tře o můj značně zvednutý poklopec. Přestane mě líbat a jemně se mi zakousne do ucha, odkud se pomalu po mém krku sune dolů. Zavírám oči a nic si nepřeju víc, jen aby se nezastavovala a hlavně dokončila tu svou cestu přesně tam dole. Slyším tiché cvaknutí. To si právě otevřela cestu k tomu, aby mi mohla vyndat už teď uplně tvrdého ptáka. Znovu zaduje vítr, zvedá se menší písečná bouře, ale moje kláda se ani nehne. Pro jistotu jí ho ale postupně celého zasunu do úst, kde mi její sání přivodí téměř srdeční slabost.
Hned ho ale zase vyndá, rukou si ho přidrží tak, aby se necukal, když ho začne zpracovávat jazykem. Jezdí po něm jako po zmrzlině a vlasy jí poletují kolem. Raději jí je přidržím. A když už mám prsty na její hlavě, přitlačím ji níž, abych jí dal najevo, co by mělo následovat. Ochotně otevře rty a nechá se šukat mezi ně, až skoro nemůže dýchat.
Ale musíme toho nechat, nechci se tak rychle udělat, vždyť jsem ještě ani neviděl její kozy. Přitáhnu ji zase k sobě nahoru. A hladově jí vyhrnu tričko. Ještě je má uvězněné v podprdě, ale už se na ně vrhám rty, zatímco jí jednou rukou uvolním háčky vzadu. Tohle dokážu s naprostou jistotou – mám letitý tréning J Když osvobodím její poklady z krajky, nic už nebrání, abych se pustil do hodování. Olizuji bradavky, koušu do toho měkkého zázraku a nemůžu se nabažit. Ona si to nejen užívá, ale zároveň stihne udržovat moje vzrušení. Tiskne mi péro a jezdí nahoru a dolů. Nemůžu se tomu ubránit a přirážím ruce vstříc.
Ani jeden z nás už nechce dál čekat. Pomáhá mi zbavit ji šortek i kalhotek. Jedním tahem a do noci zasvítí její bílý klín, zcela v kontrastu se zbytkem opáleného těla. Rukou zběžně zkontroluji její vlhkou připravenost a ještě než ho do ní strčím, krátce si přivoním ke své ruce. To živočišné aroma ve mně probudí zvířecí chtíč.Nasadím ho ke vchodu její kundičky a cítím, jak mě obklopí ta jemnost. Tyhle momenty si vždy chci zapamatovat. Jenže na nějaké meditace teď není čas. Cesta mojí klády je u konce, jsem v ní až na doraz. Narovnám se a začnu zlehka přirážet. „Ach, ano, tak…pojď, klidně víc, chci vsoukat!“ šeptá vzrušeným hlasem.
Zabořím se rukama do písku a moje přírazy začínají nabírat na síle. Narážím do její pánve, otírám se o hladká stehna, ale zároveň vnímám, jak mi kolena bolestivě brousí písek. Bolest se však mísí s rozkoší a jasně prohrává. Přehmátnu z písku na její rozhoupané kozičky. Samozřejmě na její tělo dopadne sprška kamínků, což v tom celém kontextu působí hrozně divoce. Musím se sklonit a za stálého mrdání zastavím pohyb jednoho ňadra pusou a znásobím její zážitek cucáním bradavky. „Jo, jo, prosím, kousni mě, víc, přitlač“. Hmmm, tuhle šetřit nemusím, bleskne mi hlavou a aby jejímu drsnějšímu naturelu udělal ještě větší radost, s mlasknutím ho vyndám a zachroptím: Otoč se, chci tě zezadu!“ Ani nemukne a už se špulí a vrtí prdelkou. Nechci ale, aby na tenhle večer zapomněla. Skloním se, rukama jí oddělím božské půlky a políbím ji doprostřed žhavé prcinky. Překvapením se prohne a dá mi tak napít kundí šťávičky, kterou hltám a jazykem pátravě zkoumám všechna zákoutí, včetně nalitého hrbolku. Achhh…anoo…tam, ach, ach, to vzdychání mě utvrzuje, že jsem na správném místě. Než si to stihne uvědomit, přestanu a jazyk nahradím ptákem. Následně uslyší mocné plesknutí, jak jí moje dlaň přistane přímo na prdelce.
Oooch…zasyčí a vyjde mi naproti. Zmáčknu ty pevné míče a už buším dovnitř a ven. Znovu a znovu. Najednou nás zastaví další silný dech mořského větru a sprška písku obalí naše už nahá těla. Periferně si všimnu, jak se vítr opře do krajkového hadříku, který do té doby odpočíval na kameni. Její podprsenka se vznese jako padák a zmizí ve tmě. Tak tímhle jí určitě nebudu rušit, škodolibě se zakřením a rukama jí ten zmizelý hadřík nahradím. Alespoň pro tuto chvíli.
Lááálalááááááhéééjhjééééééééj. Co to má být? Vítr k nám donese řvaní jiných návštěvníků pláže. Není čas, bleskne mi hlavou. Ještě párkrát silně přirazím, a když se už chystám ho vyndat, její projevy mě zastaví. Nooo..noo…tak ještě….. Vezmu ji za ramena a úplně ji znehybním. Dobře, holka, máš tři minutky. Opřu se do toho a mrdám ji tak, až pleskavé zvuky přehluší noční ticho. Narážím do její prdelky a prst mi nárazem sklouzne i k její druhé dírce. Na chvilku se zarazím, ale není na ní nic znát, což probudí mou zvrhlou chuť na experimenty.
Přejedu zlehka prstem tu sevřenou růžičku. Teď už to určitě musí cítit, ale neprotestuje a sotva může popadnout dech. Už skoro řve: Och…jo…noo…už…užžžžžžžž… Její rozkoš mě sevře, až vyklouznu. A nutno říci, že v pravý čas. Zase k nám dolétnou hlasy. Ona – ještě bezvládná – se choulí v písku, celá obalená světlým povlakem. Otočím ji a sednu si nad břicho. Pochopí, o co mi jde a vstřícně otevře ústa. Ani nestihnu se k ní pořádně přiblížit. Párkrát zapumpuju rukou a už se to hrne ven. Dávky semene zasáhnou kozy i obličej, což vypadá úchvatně. Spadnu vedle ní úplně zničený a chvilku oddechuji a noční oblohu nad sebou vnímám jen velmi rozmazaně. Chlad z vlhkého písku mě však brzy vrátí do reálného světa. Rozhlédnu se kolem a v dálce spatřím skupinku stínů. Musíme vypadnout, pošeptám. A šátrám po oblečení. Moje je na jedné hromádce, ale ona ty svoje kousky musí sbírat v okruhu několika metrů. Sakra, kde mám podprsenku? A jéé…to teda nevím, a snažím se zachovat vážnou tvář….
2024 ©