Tuž děcka neuvěřite, na patečni odpoledne mi Ilča přichystala překvapeni. Dojeli jsme do jedneho hotylku, kaj už sedělo takych patnact lidi, řada zajimavych robek, několik borečku, ale aj jeden taky vusaty chlupaty opičak a par dalšich zvlaštnich postaviček. Měla to byt jakasi přednaška či seance, tuž jsem si řikal, že toho maju asi vic v hlavě, no proč ni. Usedli jsme ke stolkum kolem bazenu, hezka zahradka, takeho francuzskeho vzhledu. Seděli jsme chvilu, zahledl jsem tam aj sluničko a par ludi, co jsme s nimi pařili, ale převladali cuzi, rozumite.
číst dál