Tuž dojeli jsme dom, neděla večer, ja stale nevyslovil me přani. Abych nebyl chamtivy a tak trochu zabodoval, pravil jsem: "Jedno z mych přani už bylo splněno když jste mě maly dvě" číst dál
Doma už sem neměl náladu na nic myslet. Šel jsem radši hned spát. Byl jsem již z těch předešlých dní tak unaven že jsem usnul tak rychle že ani nevím kdy. Ráno mě opět budil otec a to opět až k obědu. Už mu to nedalo a ptal se mě co se mnou je že teď spávám tak dlouho. číst dál